Údolí Doubravy

Ždárské vrchy zanechali velký dojem, a tak už Filip nechce na kopce ale skály. Tentokrát jsme se vydali k řece Doubravce. Železné hory mají svoji horskou říčku pramenící ve Žďárských vrších. V blízkosti města Chotěboř je přírodní rezervace, divoký kaňon řeky.

My jsme zvolili trasu z vesnice Bílek po červené turistické značce. Cesta začíná míjením cedulí naučné stezky v opačném pořadí. Zprvu je řeka klidná, ale postupně přidává na své divokosti do nejdivočejšího místa ,,Koryto,, končící vodopádem. Cesta je po kamenech, místy kluzkých a mokrých. Instalovaná jsou zde zábradlí a schody. Některé části taková pěkná chodáková ferrata a řetězová zábradlí. Rozhodně to chce pevnou obuv. Dojde se na rozcestí Sokolohrady, pojmenované po hrádku, jež stával na skále (její stěna zaskobovaný horolezecký terén). Pokračovali jsme dál po červené pře rozcestí ,,Točitý vír,, až k mohyle, kde jsme symbolicky přidali kamínek. Tam je odbočka na zelenou se stoupáním k ,,Čertovu stolku,, Odtud zpět dolu po zelené a na prozkoumání protějšího vrcholu Sokolohradu a pozůstatku hrádku, bývalému útočišti středověkým zlodějům. Pak už jen po zelené zpět do Bílku, odkud jsme vyrazili.

Celý okruh byl 9 km. Náramně jsme si to užili a rozhodně se budeme rádi vracet.