Velikonoce

02.04.2018

Na svátky jara letos byla ještě pěkná zima. Je to už ale přeci jen veselejší a barevnější. Máme za sebou celý velikonoční týden: škaredou středu, zelený čtvrtek, velký pátek...

Velký pátek pro mne byl doslova veliký, udělala jsem jedno velké rozhodnutí do budoucna a dostála tak tomuto pojmenování pátku. Celkově můžu oslavovat, že se cítím líp. V téhle fázi léčby jsem schopná fungovat. Není to samozřejmě, tak jak jsem byla zvyklá před nemocí ale v rámci možností. S únavou a příznaky jsem se smířila, ale už nehodlám zkoušet s nimi bojovat. To se nevyplácí. To už jsem se poučila, že v tomto případě nevyhraju a nijak je neobelstím. Naopak pošlou mi to všechno jak boomerangem zpět. Snažím se poslouchat a být hodná. Už jsem si tak nějak zvykla s nemocí žít a vím, že ať chci sebevíc, já nejsem ten, kdo to celé řídí. Já musím jen poslouchat všechny signály a nechat se vést a čekat mnohdy na svolení nebo na názor, co na to moje tělo.

Přípravy a Velikonoce samotné probíhali asi jako všude jinde. Barvení vajíček, pečení, úklid. Za vajíčko jsem letos byla i já. Filípek byl za mistra Picassa a vymaloval mi celou hlavu. Dost se vyřádil a my se pobavili. Nezůstal jen u hlavy, ale přimaloval i knírek. Mamku tak z brambory proměnil na velikonoční vajíčko. No kdy se mu tohle "poštěstí"? Budeme mít jednou aspoň vtipnou vzpomínku na celé tohle období.

Velikonoční pondělí bylo, řekla bych, dost netradiční. Filípek s dědou se vydali na koledu. Oba dost rozhození, Filípek nervózní a plný studu (což u něj moc neznám) a děda zase nebyl ve své kůži z něj. Kdo z vás je pak zažil v akci, ví o čem mluvím. Filípek přijel s pláčem, že už rozhodně nikam nejde, že to nemá rád a že máme vajíčka doma, tak proč potřebujeme další. Otázka mě na tělo. Já, která vajíčka nejím od malička v žádné podobě. Navíc jako nechápe, proč by měl bít holky včetně mamky. Ach ta dětská křehká dušička. Takže letos nebyl Filda naladěný na veselou koledu, tak uvidíme jak zase za rok. Každopádně jsme si svátky užili, na zadek mi nakonec dal a i to jaro už teda vážně asi přijde. 


Kozí život
Všechna práva vyhrazena 
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!