Můj nestandardní týden

Uplynul jeden den s PICCem a já už na něj měla obleček od TruTru, krásný černý s bílými puntíky a černou krajkou. Takže pro ty, co by rajcovala krajka ve spojení s PICCem, to může být i erotická záležitost a vlastně takové krajkové prádelko. Jelikož je tento kus oblečení pro mne momentálně důležitější jak kalhotky, tak mi Jíťa během dalších pouze za 32 minut ušila další dva oblečky. Takže mám jeden na spaní, jeden na lepší a jeden po doma. Ruku mám krytou a není hned všechno na první dobrou vidět, supr Trupr!

Děkuji děvčátka za tolik důležitou část mého šatníku a hlavně za to, že i když máte doma dětičky, jste multifunkční.  

Týden před chemoterapií bývá klid jako před onou bouří. To je mi většinou nejlíp z těch třech týdnů. Snažím se neplánovat, ale tentokrát jsem si naplnila diář. Hned v pondělí se potvrdilo, že plánování nemá cenu. Úterý dopoledne taky tak, ale odpoledne konečně vyšlo. V poledne jsem si šla ještě odpočinout a vzbudila se 14:50 (vždycky se ale většinou sama vzbudím, když je potřeba, nějaký vnitřní radar asi). V 15 hod. jsme měly sraz s Peťou a šly vybírat sukni na tu její velkou jarní událost. Teda řeknu vám, že jsem se cítila zase na chvilku jako koza - ženská. Všechny sukně byly krásné, ale nakonec jsme vybraly a já si po dlouhé době koupila něco na sebe. Měla jsem pak trochu výčitky, ale Peťa mi to vysvětlila, že to je jako moje bolestné. ZuzEri doporučuji navštívit, vsadím se, že neodejdete s prázdnou. Udělala jsem si radost a stihly jsme i posedět. Uspokojily jsme chuťové pohárky, měla jsem naprosto dokonalé smoothie. Rázem jsem se ocitla v lese na mýtině PASECE s chutí čerstvých borůvek. Uklidňující oáza klidu a míru, kde jsou dvě víly. Jedna víla je mi teď velkou oporou a paradoxně bez rakoviny bych jí neměla. Věřím, že jsme se potkat prostě měly, možná by to bylo jen později. Všechno je ale tak jak má. Mám radost z pomoci, které se mi dostává a ještě větší, když mohu něco udělat já pro vás. (Ty moje vílo z PASEKY, jsem na Tebe pyšná. Neboj, máš na to, tak MU to ukaž...). Holčičí den tedy proběhl se vším všudy. Byla jsem uvnitř nabitá energií a jeden den si připadala zase na chvilku "normálně". Ve středu jsem měla oběd s přáteli. Ti mne jako vždy překvapili. Obrovské překvapení mi dovezli, ani nemám slova pro to, co tihle ti zase vymysleli. Vy víte a poznáváte se, tak bando obrovské díky a šetřete si dovolenou na to, až budu jednoho krásného dne ok.

Ve čtvrtek jsem se konečně potkala se skvělou Moni. Nikdo vás nepochopí líp, než ten kdo ví jaké to je. Probraly jsme ty naše klučičí poklady doma. Pátek nám konečně vyšel s Ufónkem a Kubíčkem. Dokonce jsem si ho i pochovala. Jako řeknu vám, držet zase malé miminko, byl doják. Plakal z toho i Kubíček, ale ne dojetím, chtěl zase rychle k mamince.

Mám před sebou pár projektů a moc se těším, s vílou s Paseky to už jen doladíme. Dobrotety, v čele s Jíťou, mi pomůžou realizovat jednu pomocnou myšlenku. Takže pokud to všechno klapne, bude na světě zase ještě trochu veseleji, když si všichni pomůžeme. Ufónek, ten se mnou jede ve všem. Jsou to mnohdy zvláštní náhody, jestli to náhody vůbec jsou. Sociální svět mi umožňuje navázat nové kontakty s lidmi, které znám od vidění, s těmi které neznám vůbec, s těmi kteří se mi v životě někam zatoulali, nebo být v kontaktu s lidmi, které jsem ve světě kdysi potkala. Takže sociální síť já rozhodně neproklínám, mnohdy mi velice pomohla v důležitých věcech. Teď jsem třeba narazila na Martina, který mi pátrá v minulosti a dělá rodokmen. Je to velmi zajímavé, vypátrat své kořeny. Další Martin, spisovatel, napsal úžasnou knížku Neuvěřitelné příběhy z hor. Určitě doporučuji a to ne jen nám milovníkům hor. Mě třeba zvedala náladu v nemocnici. Je to od srdce napsaná knížka, o pohledu na svět. Pobaví ovšem i necestovatele a nebo dodá chuť se na jakoukoliv životní cestu vydat a zdolávat nástrahy. Doufám, že se dílo podaří a tihle dva Martinové spojí svá umění. Moc bych chtěla na cestovatelský festival v březnu, tak třeba se tam uvidíme.

"Cestování je krásná věc, jestliže máme domov a kam se vrátit." 

PS: Píseň dne je Amerika od Lucie