Lízátka pro onkoláčky

Sbírka lízátek pro onkologicky nemocné děti. Nevěřili byste, kolik takové lízátko dokáže udělat radosti. Samozřejmě, kdo nezažil, nepochopí, v tomto případě platí dvojnásobně. Víte, ono při chemoterapiích nemáte vůbec na nic chuť, žaludek na vodě, v puse stále jen ta kovová pachuť, necítíte horké ani ostré a je vám tak zle, že do sebe prostě třeba čtyři dny nedáte vůbec nic, včetně pití. Dali byste cokoliv za něco, co to chvilku změní. Lízátko, má tu moc a dokáže to. Neuvěřitelné, ale na chvíli navrátí chuť, zmírňuje nevolnosti a dodá energii. Obyčejné lízátko, co nestojí moc a může tak přispět každý. Vím, proč zrovna lízátko - cukr pro nemocné děti, raději něco zdravého. Budu se opakovat, kdo nezažije, nepochopí. V rámci léčby je spousta omezení, například ovoce - je většinou kyselé a nedělá dobře na žaludek, může nastat i problém s kousáním, bolesti zubů a dásní, odřená patra... Je toho opravdu hodně. Lízátka jsou vhodná i pro sestry a doktory na únavu při nočních, pro rodiče, kteří jsou dětem oporou. Radost z lízátek měli úplně všichni. Za ten upřímný úsměv a rozzářená očička lízátko stojí.

Nápad udělat sbírku byl na světě. Společně s Verunkou - Můj blog o nemoci jsme se domluvily, že sbírku rozšíříme. Všichni jste byli a pořád jste úžasní, lízátek se doposud vysbíralo neuvěřitelné množství. Myslím, že když napíši milion, nebudu moc přehánět.

První várka šla do Motolské nemocnice, kde osobně předala Verunka. Další část jsem spolu s nadací Krtek předala v Dětské fakultní nemocnici v Brně.

Se mnou ani s Verčou se osud nemazlí, dnes a denně jsme mezi stejně nemocnými pacienty, známe ty pocity a potřeby. Stále máme před očima ty lidské příběhy, zoufalství, pokoru, utrpení, bolest ale i radost z každého dalšího rána. Tohle nás všechny spojuje a posouvá dál. Sami víme, jak je podpora a víra v to, že nejste druhým lhostejní, důležitá. Pomoc druhému není tak automatická a o to víc si obě vážíme, že jste se zapojili do sbírky #lízátka pro onkoláčky.

Nic není jen tak a za celou sbírkou se skrývá i spousta práce, která nás baví a při tom všem v dobrém zaměstnává, takže pomáháte dvojnásobně. Pošťáci nás milují, denně vozí několik krabic lízátek. Dáváme dohromady, třídíme, děláme dobrovolnickou práci a předáváme hotové. Proč to píši, ne všichni vidí i tu druhou stánku. Chtít pomoci a opravdu pomoci je velký rozdíl. Nic neděláme zištně, či za účelem zviditelnit se, nebo dokonce obohatit se o lízátka, jak nám bylo vyčteno. Všechna lízátka jsou do jednoho předána. Pokud si někdo bude chtít ověřit kam přesně, prosím kontaktujte nás, než začněte pátrat na vlastní pěst. Lidi v nemocnicích mají hlavně zachraňovat životy a léčit, a ne řešit, kdo, kde, jak a proč. Sbírka je nastavená schválně takto přes nás, protože věřte, že v nemocnicích nebo organizacích nemají čas na vyzvedávání několika balíků denně. Takže vy, co chcete dělat vlastní sbírky sami za sebe, prosím poraďte se prosím prvně, ať nepřiděláte další práci a nebere někomu drahocenný čas. Ono přeci nejde o to ukázat světu, jak jsme skvělí, že pomáháme a hlavně mít s dětmi fotku, ale o to opravdu pomoci.

Lízátka udělala opravdu velikou radost, všude kam jsme předali. Děkuji vám všem, že jsme společně alespoň na chvilku osladili život dětem na onkologii.

Děkuji personálům v nemocnicích, organizacím, nadacím, jste všichni skvělí a díky vašemu lidskému přístupu se cítíme líp.

Lízátka jsou opravdu předána a se souhlasem uveřejňuji fotky.


Děkuji za pochopení, že nemám fotky s dětmi, ale upřímně většina z vás by se nenechala vyfotit nezvanou návštěvou ani s rýmou... Nejsou to opičky v zoo a už tak jim moc děkuji, za jejich úsměvy.


Mojí milí,

další potřebná věc na oddělení jsou lžičky a příbory, pomůžete nám? Pro radost omalovánky, nálepky, pracovní sešity, společenské hry, cokoliv pro volné chvíle. 

Adresu máte, nebo ráda napíši. DĚKUJI