Jediný sen je silnější než tisíce skutečností.

Nebudu psát pořád o každé chemoterapii, je to vlastně pořád dokola. Měla jsem upřímně strach, jezdit každý týden. Už jen psychicky, každé úterý se vydat na to oranžové křeslo. Tak jak nemám ráda tuhle barvu, tak bych třeba nechtěla odsoudit i úterý. Nakonec musím říct, že tyhle chemoterapie už nejsou oranžové a tak zákeřné na žaludek. Mají sice zase úplně jiné vedlejší účinky, hlavně tu hroznou únavu a návaly. Nic co by se nedalo vydržet. Je mi prostě celkově konečně trochu líp. Sbírám síly ale zase s velkým respektem, ať to nepřeženu jako většinou zatím vždycky. Pomaličku začínám zase dělat běžné věci. Vrací se mi chuť k jídlu, tak si s Filípkem pečeme dorty a jiné dobroty. Mám na to teď čas, stejně tak jako na knížky.

První jarní den jsem oslavila koktejlem na stacionáři společně s Kájou. Hráli nám k tomu tentokrát Black eyed peas a písnička Where is the love. S touhle písničkou už budu mít navždy spojený můj čas strávený v Malajsii. Mám tuhle píseň moc ráda, tenkrát to byl začínající hit. Hudbu mám ráda i kvůli textům. Tohle mělo, má a pro mě vždy bude mít velkou sílu slova. Celý text i s překladem je zde: 

https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/black-eyed-peas/where-is-the-love-feat-justin-timberlake-4800

Cítím tíhu světa na svých ramenou
Jak stárnu, lidé jsou bezcitnější
Většina z nás se jen stará o své peníze
Sobectví způsobilo, že jdeme špatným směrem
Média každou situaci zkreslují
Hlavní kritérium je negativní dojem
Infikují mladou mysl rychleji než bakterie
Děti se chtějí chovat tak, jak to vidí ve filmech
Ať už se stalo cokoliv s lidskými hodnotami
Ať už se stalo cokoliv se spravedlností a rovností
Namísto šíření lásky, šíříme nepřátelství
Nedostatek porozumění nás vede daleko od jednotnosti
A proto jsem občas zklamaný
A proto jsem občas na dně
Není divu, že jsem občas zklamaný
Musím udržet svou víru naživu než najdeme lásku
Teď se zeptej sám sebe 
Kde je láska? 

Úplně mne ta písnička zahřála, v tu chvíli jsem měla v hlavně spoustu věcí. Rozhlédla se po stacionáři po všech silných lidech, které vídám teď častěji než své přátele a tak nějak věděla, že jsem mezi svými. Za okny svítilo sluníčko a čas mi rychle utekl. Venku to na jaro sice ještě úplně nevypadá, ale zase se v nás projevují ty malé nedočkavé děti, které se třeba celý rok těší na vánoce, a když už je Štědrý den, tak mají pocit, že do večera je hrozně dlouho. Nebojme, ještě se nikdy nestalo, že by rok vynechal jaro. Mne už stačí atmosféra za okny a už je mi líp. Cítím se teď prostě fajn a jsem za to moc ráda. Mám teď sice hroznou a to jako vážně hroznou krátkodobou paměť v rámci léčby. Ta však naštěstí bere zřejmě jen ne tak důležité věci, ty důležitější si stihnu zapsat. Co mám ale dostatečně dobře a hluboko ukryto, jsou moje sny. Každá myšlenka, odvaha, síla, vidina mých snů je bezpečně schovaná, že mi je nikdo, a to ani tak silný soupeř jako je rakovina, nevezme. Byly teď chvíle, kdy mi byly sny rozmlouvány, brány za nereálné a já to tak začala vnímat. Když ale opravdu, opravdu něco chcete, celý vesmír se přece spojí a pomůže vám sny uskutečnit, jak se dnes díky Paulovi Coelhovi všeobecně ví. Uvědomila jsem si, že ta "nedůvěra, podceňování a odepisování" mě spíše motivuje k tomu si za svými sny stát pevněji, než kdy dřív. Jaká by měla být lepší motivace, než zavřít oči a vidět své splněné sny. To je můj hnací motor a to mne teď žene dál. Krůček po krůčku, prášek za práškem, chemoterapie, horší a dobré dny to všechno je součást té cesty, na jejímž konci budu jednou stát na nějakém vysokém "vrchu" po zdolané ferratě a budu šťastná se svými dalšími splněnými sny.

"Proměňte svůj život v sen a své sny ve skutečnost."

Děkuji vám, kteří mi stojíte po boku, za to že mne podporujete, i když jsou to pro vás bláhové-nereálné věci. Člověk sám totiž nezmůže vůbec nic, vy se neptáte proč, ale hledáte řešení jak. I když třeba někdy něco nedopadne, tak si cením hlavně té vaši obrovské snahy. Vím, že vy mne v tom s Filípkem nikdy nenecháte. Všichni si představme pomyslný účet, co máme za život k zaplacení. Takové životní účetnictví, má dáti a dal. Každá naše neřest se vám díky maličkosti může smáznout. Věřte, že se vám bude líp spát, když někoho podpoříte v jeho snění a budete mu po boku při plnění snů.

Mám svou kartotéku, v níž takové škatulky od nejmenších po ty největší na své celoživotní sny a cíle. V nejmenším oddělení jsou denní cíle, to je třeba upéct dort. A ve stejném oddělení byl i sen zase řídit auto. Možná si řeknete takové blbost a sen? Řeknu vám, že když daleko nikam nedojdete a jste tak odkázáni na auto, a k tomu se zase pořád motáte nebo prostě jakkoliv necítíte na to řídit a tak se vlastně nikam nedostanete, tak to rozhodně na psychice nepřidá. Já si zrovna dneska tenhle svůj malý sen splnila. Po půl roce jsem seděla za volantem a byla najednou nějak svobodnější. Dříve moje denní rutina, něco tak hrozně samozřejmého a dnes z toho mám svátek. Zítra mám další velký den, jdu na ples...! Kromě doktorů téměř nikam nechodím, ale podpora chodí za mnou. Děkuji vám všem, za zprávy, dodání síly, dárečky a to že jste jakkoliv se mnou.