Františkovy lázně :: Kozi-zivot

Tak moc jsem se těšila, ale poslední den před odjezdem na mne padl splín. Přece jen tři týdny. Tak dlouho jsem bez Filípka ještě nikdy nebyla. Nebudu s ním ani u zápisu do první třídy. Hned mi ale v hlavě najela myšlenka, že jsou to jen tři týdny, a nemusela jsem tady být vůbec. Je to sice zápis so školy, ale takových poprvé ještě budeme mít určitě spoustu, věřím tomu.

Sbalila jsem co mě napadlo, nějak jsem to neřešila, ale hlavně knížky. Františkovy lázně byla moje jasná volba. Už jsem tady vlastně byla... Bylo mi několik málo měsíců a mamka si mě s sebou do lázní dovezla v bříšku. Taťka za námi jezdil na víkendy, ale nikdo o mě ještě nevěděl. Taky si to moc nepamatuji, tak se tohle město ráda připomenu.

Poprvé za opravdu hodně dlouhou dobu jsem zainvestovala do svého zdraví.

Hned po příjezdu jsem si připadala jako princezna a věděla, že tady si opravdu odpočinu. Hned jsem šla do bazénu, no, udělala jsme pár temp a bylo vymalováno. Od operace jsem neplavala.

V pondělí jsem s paní doktorkou konzultovala stav a ona mi rozepsala procedury. První ze všechny byla uhličitá koupel. Ach, ach, 15 minut v perlivé vodě. Nějaké chytrá duše, nebudu jmenovat, mi poradila, ať se nadechnu čerstvých bublinek... trochu mi to připomnělo panáky tequily v minulosti.

Mezi další procedury patří onkojóga a to je vám vážení něco úžasného. Hlavně to, že prostě máte čas a v hlavě nic jiného než každý pohyb vašeho těla, uvolnění a meditaci. Nepamatuji se, kdy jsem se naposledy takto uvolnila.

Trochu vtipná mi přijde suchá uhličitá obálka. To vám dají spodní polovinu těla do igelitového pytle, v pase utáhnou a napustí uhl. plynem a tak si tam pár minut ležíte.

Šlapací bazénky, klasika, ale já si teda pokaždé vzpomenu na naší koupel nohou v potůčku pod Dachsteinem. Počítali jsme s taťkou, kdo vydrží déle.

Nejvíce procedur mám na lymfatický systém. Nemůžu žádné masáže ani do teplé vody, vířivky atd. Manuální lymfodrenáž tady paní dělá fantasticky. Přístrojovou opět nemůžu, ale já mám stejně raději lidský kontakt.

Poctivě chodím na 3-4 procedury denně a je to celkem hoňka. V hlavě jen hlídání času, co kde a kdy mám a pak kdy je jídlo. Ten klid je pro mne nejvíc. Program je bohatý, výlety, koncerty, přednášky a tak záleží na každém, jaký druh odpočinku zvolí. Já byla prozatím na koncertě, přednášce o Africe, v hotelovém baru na live pianu. Procházím se po městě a okolí, ale na výlety se nechystám, ty až s Filípkem.

Měla jsem tady návštěvu, dojely za mnou holky. Užily jsme si procházku po kolonádě, místní zrcadlový labyrint. Poseděly u kávy a teplých oplatků. Krásný jarní den, díky holky moje.

Na Velkou neděli pro mně přijel Filípek s dědou a zůstali do pondělí. Společně jsme si užili bazénu a všeho, co hotel Pawlik nabízí. Zašli jsme znovu do zrcadlového labyrintu, do muzea iluzí, povečeřeli venku. Velikonoční pondělí, jsme si před odjezdem ještě zaplavali a pak vyrazili domů. Já si slíbila, že to mé plavání budu dodržovat i doma a to alespoň jednou týdně. Je to pro mě veliký úspěch odjíždět s tím, že už uplavu 1,5 km.

Vám všem, co zvažujete zda do lázní jet či ne... Je to investice do zdraví! Opravdu jsem si neuvěřitelně od všeho odpočinula, vypnula a zrehabilitovala. Cítím se skvěle, plná energie a elánu. Lázně mě posunuli zase o kousek dál do běžného života. Přečetla jsem pět knih, zkoukla jeden film: Zrodila se hvězda... A jak jsem naplánovala, tak jsem i začala pracovat na mé knize. Takže velká část je napsána.