Fotky mají duši

Je to už celkem dávno, roky plynou a já už jen vzpomínám na všechna ta města, země, zákoutí, destinace, místa, na kterých jsem stála jako modelka před foťákem. Velkým paradoxem mé nemoci je, že jsem za poslední rok nafotila spoustu fotek. Takovou spoustu co už za celé roky ne. Je to moc fajn pocit vrátit se po tolika letech k tomu, co vás bavilo, baví a asi nikdy nepřestane. Občas jsme si s Filípkem udělali nějaké rodinné fotky, ale tam se člověk moc nevyřádí. Neutrální výraz maminky je jediné, co můžete použít. Tam se moc nedočkáte slov "vydrž", "hezký", "to je ono". Tam nemusíte stát v té nejhorší póze bez hnutí několik minut. Nemusíte vlastně vůbec nic, protože focení jste si objednali vy. Zdravím Kačku, naši dvorní rodinnou fotografku, která jde do mých občas ulítlých nápadu ráda, a vždycky si to užijeme. Ono je ale přeci jen focení s Fildou a bez něj, velký rozdíl. Oboje si užiji, ale každé úplně jinak. Každá ta příležitost být na chvíli někým a pak odejít zase jako já. Oblečená-neoblečená, (vždy oblečená) učesaná- neučesaná, namalovaná-nenamalovaná, jako královna Koloběžka. Pokaždé máte přidělenou nějakou roli nebo alespoň emoce, nálady, výrazy a je jen na vás, jak to prodáte. Jsou focení, na která se nezapomíná. Některé, kvůli výsledku, jiné kvůli oblíbenému teamu, návrháři, destinaci a právě té roli. Jedno takové jsem měla právě v pátek. Sešel se výborný team, krásná destinace a ještě to bylo kuriózní. Nebudu prozrazovat víc, mám embargo. Snad jen, bahno, žáby, labutě, voda. Děkuji holky, užila jsem si to moc.

Hned druhý den jsem měla další focení a tentokrát zase s mým oblíbeným talentovaným fotografem Márou. Z našich spoluprací, vždy odjíždím tak nějak lehčí. Tahle focení mají blahodárný účinek i na duši, jsou plná emocí, které se snažíme dostat i do fotek. Mára nápadem a já výrazem. Bez retuše a bez make-upu. Je to velmi empatický profesionál a dnes už i kamarád. Toto focení jsem si taky náramně užila, ostatně jako vždy, když společně tvoříme. Téměř od začátku mapuje moji léčbu, v každé z fotek je mnoho emocí.

Jsem moc ráda, za každou z těch příležitostí, být na chvilku někým jiným, nebo právě jen sama sebou. Děkuji, že ještě můžu občas dělat, to co mě stále baví. Třeba si ještě někdy ještě zopakuji i opravdové molo a ten pocit teď a tady jsem já.