November rhapsody

Pravou nohou do listopadu. Tenhle měsíc mne čekají veliké věci a jedna z nich jsou moje narozeniny. Každý rok tak nějak bilancuji a hodnotím, co se za ten rok změnilo. Dost často to nebylo téměř nic, kromě nových cestovatelských zážitků. Ten letošní rok toho bylo zase až příliš. Na rok 2018 nezapomenu. Třeba těch 33 bude zlomových a bude zase všechno v normálu. Uvidíme, co nám osud nachystá...

První listopadový den jsem v Praze získala certifikát, že můžu provádět edukaci samovyšetření. Tak pokud budete mít někdo zájem (školy, firmy, spolky, kamarádky) popovídám a naučím správné samovyšetření prsu. Školení vedla paní primářka Miroslava Skovajsová, zakladatelka screeningu rakoviny prsu a sítě mamacenter po ČR.

Cestou zpět jsem si v autobuse koupila lístek do kina. Dnes je premiéra Bohemian rhapsody. Po dlouhé době jsem šla do kina sama. Záměrně jsem si vybrala místo úplně bokem kde budu jen já. Věděla jsem, že to pro mě bude emotivní a chtěla si to prožít sama se sebou.

Po skončení se mi vůbec nechtělo zvedat, utírala jsem si slzy a ještě hodně dlouho filmem žila. Z mého psaní víte, že mám Queeny moc ráda.

V září 2017 jsme se cestou zpět z čundru v horách zastavili v Montreux. Švýcarské město u Ženevského jezera si oblíbilo spousta hvězd třeba David Bowie, Miles Davis, kapely Deep Purple nebo AC/DC. Město proslulo také díky jazzovému festivalu, na nějž se každý rok v létě sjíždějí hudební nadšenci z celého světa. Jednoznačně zde ale zanechal stopy právě Freddie Mercury. Město si zamiloval, žil v Montreux až téměř do své smrti a nahrál zde své poslední písně. Queen koupili v Montreux nahrávací studio Mountain. Často si pronajímali domek Lighthouse, který je na obalu alba Made in Heaven. Je to mystické místo, jak říkal sám Freddie. Poslední roky zde nalezl klid. Po jeho smrti byla ve městě vztyčena třímetrová socha, jejíž autorkou je česká sochařka Irena Sedlecká. Freddie do města patřil, což je při návštěvě znát. Kromě sochy a bytu je zde stále nahrávací studio. Ze studia Mountain vzniklo muzeum kapely Queen, které vystavuje například některé původní ručně psané texty slavných hitů skupiny. Queen Studio Experience najdete v budově casina. Nasměruje vás dlouhá stěna věnovaná kapele, kde nechávají fanoušci z celého světa své vzkazy. Zde je i původní vchod do studia. Dnes musíte přes casino, vstup je překvapivě zdarma. Při vstupu do samotného muzea jsem měla husí kůži. Všechny ty známé kostýmy, rukopisy, rozehraný scrabble, mikrofón, kytara, keyboard z Wembley, ale hlavně Freddieho hlas. Největší zážitek bylo sedět v křesle, kde sedával a pohrávat si s nahrávkami. Přidat nástroje nebo prostě jen slyšet ten božský hlas bez hudby, jak se rozléhá všude okolo, jako by tam právě teď zpíval živě.

U sochy jsou davy fanoušků, všichni se chtějí vyfotit s legendou. Pod ní stojí psáno: "Milovník života a zpěvák písniček Freddie Mercury..."

Tak když budete mít někdy cestu okolo, zastavte se a pozdravte ho.

Zpět k filmu. Přečetla jsem spousty knih a viděla hodně dokumentů, ale tohle bylo hodně emotivní. Myslím, že možná i proto, jak jsem sama letos byla blízko smrti. Najednou jsem si vybavila ten pocit, když mi sdělili diagnózu. Ten pocit, že toho přeci musím ještě tolik stihnout i ten pocit, kdy je člověk najednou uvnitř úplně sám. Každý si z filmu odnese své, pro mě příval energie a inspirace. Až doma mi došlo, že přesně na den rok zpět jsem byla na koncertě QUEEN v O2 aréně, kde místo Freddieho zpíval Adam Lambert. Když však Bryan hrál píseň Love of my life objevil se Freddie. Jeho hlas zněl celou halou... Díky za hologramy! 

Freddie prostě byl, je a zůstane hrdinou, co žil naplno každý den.